Nehezký, nemilý Západní Londýn

Západní předměstí Londýna je docela hnusné, myslím si, a je to jeden z hlavních důvodů, proč tak vehementně vítám tuhle možnost odsud odejít. Když mluvím o Západním Londýně, mám na mysli předměstí na západní straně metropole.

V podstatě se Londýn dělí na Central London a Greater London. Nebo taky Inner London boroughs a Outer London boroughs. Boroughs jsou samosprávní oblasti Londýna – jeho městské části, za boroughs zasedají v Parlamtentu MP's neboli Members of Parliament. Na téhle mapce jde rozdělení dobře vidět:

http://www.statistics.gov.uk/geography/downloads/london_boro.pdf

Od našeho příchodu sem v roce 2007 až doposud bydlíme na západním předměstí, jmenovitě v London borough of Hillingdon. Při nejrůznějších příležitostech jsem navštívil poctivou řadu míst západního předměstí – abych to upřesnil, bavíme se o oblastech Hillingdon, Harrow, Brent, Ealing a Hounslow.

V Londýně obecně platí, že se prolínají tradiční upravená a klidná místa s těmi ne tak pěknými, špinavými až nebezpečnými, Kdyby někdo namaloval mapu tohoto uspořádání, byla by to pravděpodobně velmi pestrá slátanina. Vlastně se budu muset podívat, jestli už taková mapa neexistuje, byla by dost užitečná, člověk by věděl, kterým místům se spíše vyhnout. Nejsou to totiž jen jednotlivé čtvrti v londýnských boroughs, ale velké rozdíly se dají najít už v jednotlivých ulicích. Jdete po ulici, kde se na Vás obyvatelé usmívají z pohledných předzahrádek svých cihlových domků, na konci ulice zahnete vlevo a jste v ulici s coucil estates, hromádkami odpadků a u postav, které Vás na chodníku míjejí, si nejste jisti ničím.

V západních boroughs se najde spousta pěkných ulic, v případě několika městeček bych si možná mohl troufnout dokonce říct, že i čtvrtí, ale nechci se zase moc odvazovat. Pravda je, že když venku svítí slunce, ani ty council estates nepůsobí tak depresívním dojmem, ale zdejší obyvatelstvo může tenhle dobrý dojem rychle smazat. Dřív jsem nechápal, proč většina mých spoluobčanů jezdí všude autem. Dnes už si myslím, že tomu rozumím, sám už se hromadné dopravě víc vyhýbám a na ulici mě taky často nepotkáte. Je to kvůli chamradi, která obývá tyhle končiny a kvůli které si například místo, kde pracuji, vysloužilo velice výstižný název Toilet of Middlesex.

Londýn je město multikulturní, dokonce až tak, že patří v UK mezi regiony s nejnižším zastoupení White British obyvatelstva. Na předměstích je to obzvlášť patrné a západ je doménou přistěhovalců z Jižní Asie a z Afriky. Indie, Pakistán, Bangladéš, Nigérie, Somálsko. K tomu také početné komunity z Polska, Ruska a Rumunska. Multikulti jako víno. Takové množství přistěhovalců s sebou nese problémy, zvlášť když přicházejí ze zemí, kde je kultura velice odlišná od té tradiční zdejší a kde se některé životní situace řeší způsobem, který podle našich měřítek není zcela akceptovatelný.

Řada přistěhovalců se drží svých tradic a kultury velmi silně, zajeďte se podívat třeba do Southall v London borough of Ealing. V některých čtvrtích bělochy ani nepotkáte. V té přijatelnější variantě tady vzniká subkultura – přistěhovalci si osvojují prvky anglické kultury (podle mého názoru ne zrovna ty obdivuhodné, ale díky i za to) a k tomu se všelijak kulturně kříží mezi sebou. Při jízdách autobusem do práce mívám pocit, že se tady mezi sebou kříží hlavně lidé v přímé příbuzenské linii.

Za necelé tři roky, co jsme tady, se naše bezprostřední okolí výrazně změnilo k horšímu. Vyšší koncentrace chavs, gangstas and wiggas, více odpadků na ulicích a v zeleni, méně trpělivosti a slušnosti, více agresivity. A to ještě bydlíme v rozumnější části borough. Naštěstí tu nebudeme o moc déle.

Podle mě není těžké najít v Západním Londýně pěkné místo a příjemnou společnost. Snazší je ale najít pravý opak.