středa 13. ledna 2010

Hromadná doprava v Anglii - autobusem v Londýně

Stejně jako vlakem, i autobusem můžete procestovat celou Velkou Británii. Silnic je tady habaděj, tak jako autobusových přepravců. Spoje najdete na známé adrese http://www.traveline.org.uk/index.htm nebo http://www.transportdirect.info/TransportDirect/en/.

Ponechám meziměstskou autobusovou dopravu koňovi a pár slovy přiblížím mně lépe známou dopravu městskou - londýnskou. V celém Londýně operuje svými autobusy okolo dvacítky dopravních společností; linek jsem se nedopočítal, je jich několik set. Když se tak probírám oceánem informací o autobusech na oficiálních stránkách Transport For London (TFL) http://www.tfl.gov.uk/modalpages/2605.aspx a neoficiálních stánkách věnovaných autobusům v Londýně http://www.londonbusroutes.net/, říkám si, jak kolosální je moje nevědomost; ale zkusme to.

Autobusové zastávky jsou rozmístěné dost blízko u sebe, takže za prvé člověk nemusí vykonat z domu většího pochodu, aby se k nějaké dostal. Moje zkušenost (jezdím autobusem celkem často, akční rádius ale není příliš velký) ukázala, že jízdní řády mají funkci spíš orientační a nedoporučuji se na ně příliš spoléhat. Při hustotě zdejšího provozu a častých komplikacích člověk ani nic jiného očekávat nemůže; spoje jezdí ve frekvenci, jakou lze od normální městské hromadné dopravy očekávat, zřídka čekáte déle než patnáct minut. Spousta zastávek je na znamení a bývají tak označeny - chce to včas zvednout ruku, aby i pomalejší řidič měl čas se k Vám přiblížit. Stejně tak to platí i při vystupování: svůj úmysl dávejte znamením zmáčknutím tlačítka v autobusu. Jasně, ne vždycky víme, jak vypadá místo, kde budeme vystupovat (při stavu zdejší architektury mi spousta míst připadá podobných a ne vždycky se zorientuji), a počítat zastávky je při té hustotě spíš úkol pro kalkulačku. V autobusech jsem se nesetkal s tím, že by oznamovali název zastávky, takže je lepší se zeptat spolupasažérů nebo se domluvit s řidičem.

Všechny autobusy, s výjimkou historických vozů na linkách 9 a 15, jsou nízkopodlažní, tedy hurá pro maminky s kočárky, vozíčkáře a důchodce, a nastupuje se předními dveřmi. Ty jsou samozřejmě vlevo :) Platí se řidiči, padesátilibrovka nebývá vždy přijímána s úsměvem. Nevím, jaká platí cená politika v celém Londýně, je-li jednotná nebo se liší u různých přepravců. Zpočátku jsem několikrát jel za hotové (tedy platil řidiči) a jakkoli dlouhá cesta vyšla mě na dvě libry. Při cestování přes tři zastávky mi to přišlo poněkud drahé. Proto jsem si pořídil Oyster kartu a Vám doporučuji totéž - vyplatí se i pro kratší pobyty v Londýně. Podrobněji tuto vymoženost zdejšího systému popíši v samostatné kapitole, neboť si to zaslouží. Oyster karta se přikládá ke čtečce u kabiny řidiče a automaticky se z ní odečte částka za jízdné. Jízda autobusem, která v hotovosti stojí dvě libry, vyjde s Oyster na pouhých devadesát pencí. Rozdíl k nezaplacení a místo mincí kousek plastu v peněžence.

Samotné cestování se odehrává ve vozech různých značek a velikostí. Známé double-deckery stále křižují silnice Londýna, jen už v novějším kabátku, kromě těch zmíněných linek 9 a 15, na kterých se můžete svézt originálním strojem oblých tvarů. Osobně mám double-deckery raději než standardní jednopatrové autobusy - je v nich více místa pro sezení a ten rozhled shora je skutečně mimořádný. Pouze se sezení v patře vyhýbám, když noc před jízdou pokonzumuji víc žitné než je zdrávo. Po Londýně se pohybuje lecjaká společnost a některé linky jsou bezpečnější než druhé. Proto by Vás neměly překvapit bezpečnostní kamery a obrazovky v některých vozech nebo přítomnost strážníků. Musím říct, že řidiči autobusů jsou zhusta příjemní k pasažérům a ohleduplní k chodcům.



Související články:


http://vacheque.blogspot.com/2010/01/hromadna-doprava-v-anglii-cast-1.html

http://vacheque.blogspot.com/2010/01/hromadna-doprava-v-londyne-oyster-card.html

http://vacheque.blogspot.com/2010/01/hromadna-doprava-v-londyne-tube.html


.

Žádné komentáře:

Okomentovat