středa 13. ledna 2010

Hromadná doprava v Londýně - Tube

Posledním prostředkem hromadné dopravy, který se chystám už dva měsíce přiblížit, je metro. Spuštění první linky londýnské podzemky (Metropolitan Line) se datuje rokem 1863. Samozřejmě, že v té době se na povrchu i v tunelech proháněly stroje parní; představte si takové každodenní dojíždění metrem do práce.. Přesto v prvním roce Tube přepravila 11.8 miliónu cestujících (Londýn tehdy čítal asi 3.2 mil. obyvatel) a to byl obrovský úspěch. Nemám v úmyslu tento článek pojmout jako výlet do historie London Tube, zájemce o dějiny podzemky a další informace okolo ní odkazuji třeba na tyto oficiální stránky TFL: http://www.tfl.gov.uk/corporate/modesoftransport/londonunderground/1604.aspx




nebo tyto méně oficiální, o to ale více zajímavé:

http://www.geocities.com/CollegePark/3812/tubehistory.html




My jsme v roce 2008, Tube má v současnosti dvanáct linek a prochází největší proměnou ve své historii. Není se čemu divit; ačkoli je London Underground úžasné a komplexní dílo, které umožňuje přepravovat pasažéry pod největším západoevropským městem, při svém stáří a nedostatečnému množství finančních injekcí v minulosti je nutné provést výrazné zásahy do technického zázemí i rozvržení stanic, signalizace vlaků a stavu kolejišť a tak dále a tak podobně.

Pěkná brožurka o plánu na proměnu London Tube ke stažení tuna:

http://www.tfl.gov.uk/assets/downloads/transforming-tube-brochure.pdf




Tak teď něco k orientaci v systému linek a nástupišť, které se mohou zdát na několik prvních pohledů složitější než tomu skutečně je. Dvanáct linek metra, 275 stanic, to je pořádný komplex, který má svá pravidla, usnadňující pohyb v něm a nalezení správného směru/vlaku. Ve vestibulech stanic jsou obvykle k dostání zdarma plánky metra a není problém najít někoho z personálu, kdo Vám poradí, kudy se dát. Také není od věci rozhlédnout se ve vestibulu po tabulích, kde jsou vyznačeny jednotlivé linky, u nichž je popsáno, jestli je linka v normálním provozu nebo zda můžete očekávat nějaká zpoždění, přerušení nebo třeba náhradní dopravu autobusem.

Vlaky a nástupiště jsou označovány jako "Eastbound, Westbound, Northbound a Southbound" podle směru, kterým vlak míří. Podle zeměpisných stran, vlaky jedoucí zleva doprava (na východ) jsou Eastbound, zprava doleva (mířící na západ) jsou Westbound, zdola nahoru (na sever) je to Northbound a ze severu na jih (dolů) je Southbound. Na prvním vagónu každého vlaku v čele je uvedena konečná stanice, většinou je to poslední stanice linky. Na nástupištích jsou digitální cedule, které ukazují, za jak dlouho jede další vlak a kam to bude. Je určitě dobré podívat se na čelo vlaku, kam míří, protože ačkoliv může jet na tu stranu, na kterou máte namířeno i Vy, tratě se nezřídka rozdvojují nebo roztrojují a můžete skončit v jiné části města než byste tak docela rádi.

Systém metra je rozdělen do šesti zón; jednička je Central London - čím dál od centra, tím vyšší číslo zóny. Jízdenky vycházejí dráž v zónách 1 a 2 než v těch ostatních - stejně se vyplácí Oyster card, viz předchozí příspěvek. Zde aktuální plánek metra:

http://www.tfl.gov.uk/assets/downloads/Standard-Tube-map.pdf




Metro nejezdí v Londýně 24 hodin. První vlaky se rozjíždějí po páté hodině ranní a poslední vlak chytnete ve středu Londýna okolo půlnoci. O víkendech je to ještě trošku slabší: vlaky vyjíždějí později a dojíždějí dříve. Tady je odkaz na přehled prvních a posledních vlaků na jednotlivých linkách metra:

http://www.tfl.gov.uk/gettingaround/1129.aspx




Na vlaky se většinou nečeká dlouho, samozřejmě záleží na denní době - průměr bude okolo pěti minut, myslím. Doba cestování pak záleží na tom, kam jedete (například z našeho bydliště, což je západní okraj města, se za ideálních podmínek dostaneme do centra Londýna za dobrých 45 minut po Metropolitan Line, anebo za hodinu, když cestujeme Piccadilly), jsou-li problémy na trati, atd. Londýn je obrovský a stanic mnoho, takže si to svůj čas vezme.

Pohyb ve stanicích je zážitkem sám o sobě, zejména ve starších a starých stanicích v centru. K nástupištím se sjíždí hluboko hned několika jezdícími schody, motáte se křivolakými, často úzkými uličkami, kde Vám tu a tam zahrají umělci zvaní ´buskers´ nebo můžete přispět žebrákovi na pivo či dobrákovi na charitu. Matky s kočárky nebo invalidé na vozíku nemají z metra velikou radost pro velmi špatnou dostupnost - mnoho schodů obyčejných i jezdících, málo prostoru a davy lidí, kteří spěchají za svým cílem. Všudypřítomná reklama, mnohdy nápaditá, a občasné grafické umění dotvářejí pozoruhodný kolorit tohoto londýnského must-see.

Vlakové soupravy metra jsou různých typů i v různém stavu, záleží na lince. Obecně bych řekl, že jsou vlaky pohodlné, byť některé soupravy až piktoreskně malé. V soupravách bývá pohozeno dost odpadků, jak zrovna cestující dopije svou colu nebo spořádá sendvič, ale to bývá časem odklizeno úklidovými pracovníky metra. Rozhodně se v metru setkáte s mnoha typy lidí, z nichž nejvýrazněji asi působí, alespoň na mne zatím ano, anglická mládež, která je dost sebevědomá a hlučná; neberou příliš ohledů na spolucestující a očekávat, že pro Vás automaticky uvolní sedadlo, kde mají položené své utrmácené nohy, by mohlo být naivní. I když možná, že mladí turisté z Itálie by je dovedli v tomto "umění" i předehnat.



Související články:


http://vacheque.blogspot.com/2010/01/hromadna-doprava-v-anglii-cast-1.html

http://vacheque.blogspot.com/2010/01/hromadna-doprava-v-anglii-autobusem-v.html

http://vacheque.blogspot.com/2010/01/hromadna-doprava-v-londyne-oyster-card.html


.

Žádné komentáře:

Okomentovat