Nanny state - chůvastát Anglie

I turista si toho během krátkého pobytu všimne, natož člověk, který v Anglii žije delší dobu. Tahle země je superstarostlivá. Angličané pro to mají výraz Nanny state, hezky česky chůvastát. Nanny state je možná až příliš jemné označení, myslím si. Tady už nejde jen o něžnou péči starší dámy, ale o hru na Velkého bratra, který ví, co je pro jeho lid nejlepší a má dostatek moci si svou vůli vynutit.

Už nestačí jen nápisy, hesla a návody na každém kroku, aby se třeba náhodou někomu nestalo, že narazí hlavou do Buckinghamského paláce (takový nápis Mind the Palace, to by bylo něco) - prostě obkládání lidí vatou. Model pomoci se osvědčil; hlupáků, pardon voličů, tolik neumírá a díky tomu jsme svědky významného pokroku v ubírání svobody; občany zvolení zástupci už nás nejen obkládají vatou, ale také nás šlehají větvičkou z jalovce, pokud nejednáme podle jejich dobře míněných přikázání.

Restrikcí přibývá, stát si přisvojuje stále větší pravomoce nad svobodou v rozhodování a jednání lidí. Kdyby tomu tak bylo jen v případech, které se týkají činů trestných a ošklivých, nejspíš by mě to tolik nepálilo, ale stát (představujme si jej jako vyžranou prasnici úředníků, na jejíž růžovoučké cecíky jsou přisáté nejrůznější zájmové skupiny) je k naší smůle zbabělý a pokrytecký a místo trestání zloduchů se zaměřuje spíš na buzeraci slušných lidí.

Vezměme si tyhle dva případy:

Důchodkyně odsouzená k sedmi dnům vězení za to, že odmítla zaplatit navýšení council tax s odůvodněním, že se jedná o zlodějinu (souhlasím, služby se nelepší, ale ceny stoupají):

http://news.bbc.co.uk/1/hi/england/devon/4280040.stm


To byla ukázka buzerace slušného člověka, který poukazuje na zhovadilost a panské způsoby současného systému. Na druhé straně máme řadu případů znásilnění, kde byli pachatelé potrestání VÝSTRAHOU a zápisem do rejstříku sexuálních zločinců na dva roky! Pozor, nejde o je jeden nebo pět případů, ale o víc než sto!

http://www.dailymail.co.uk/news/article-1226530/100-rapists-let-caution-The-offences-come-court.html


Tak komu systém straní a kdo se pak slušnému člověku do očí vysměje?

Iniciativ a dobrých nápadů je tady spousta; vždycky se najde dobrá duše, která to s námi myslí opravdu dobře. Jeden z chytrých nápadů přišel po aféře se zneužíváním malých dětí pro focení a natáčení hnusu, což provozovala pracovnice jedné anglické školky. Nápad možná zamýšlený s úmyslem chránit děti i dospělé, ale podle mého názoru je to nápad neuvěřitelně blbý a jeho provádění bude zase citelně zasahovat do soukromí spousty lidí bez toho, aniž by se vlastně něčeho špatného dopustili. A bude se realizovat. Jde o to, že každý člověk, který přichází do styku s dětmi nebo se zranitelnými osobami, bude prověřen nějakou úděsnou agenturou, zda se nejedná o devianta. Tak třeba tenista, který dává hodiny nebo lidé, kteří chodí předčítat a dělat společnost starým lidem - to jsou exempláře společnosti potenciálně nebezpečných individuí, které je potřeba prověřit. Kdo prověří prověřovatele? Kdo bude mít přístup k databázi prověřených? Kdo zaručí, že data zůstanou pod pokličkou? Tipuji, že se můžeme těšit na nějaký skandál se zapomenutým laptopem pracovnice úřadu, když zrovna byla na nákupu u svého místního dealera.

Na jaře příštího roku by se měla rozjet naprosto nová buzerace, řekl bych, že posazená ještě o stupínek výš: kontroly domácností, kde žijí rodiče s dětmi, aby se prověřilo, jsou-li příbytky vybaveny základními prvky bezpečnosti pro děti. Mezi ně patří chrániče rohů nábytku, pojistky proti zapnutí sporáku a zařízení na regulaci teploty vody, aby se potomek neopařil. První na ráně budou rodiny sociálně slabší a rodiny, kde děti vychovává jen jeden z rodičů. Zní to jako z příběhu od Orwella, ale četl jsem to v oficiálním dokumentu pracovní skupiny, takže to beru vážně.

Mohl bych pokračovat dál ve výčtu toho, co všechno současná vládní i místní úředníci vymýšlí a realizují, aby lidem co nejvíce usnadnili proces myšlení, za přemrštěnou cenu ztráty možnosti rozhodování. Není ale mým cílem kydat hnůj na zdejší lid, chtěl jsem předestřít můj pohled na vývoj od hodného státu chůvy k autoritářskému zřízení. Myslím si, že Angličané jsou si stále vědomi ceny svobody a nenechají dojít věci až k nějakému totalitnímu nesmyslu. Koneckonců jsem se svobodně rozhodl v této zemi žít a stále u mě převažuje vědomí těch pozitivních skutečností, kterými mě Anglie a její obyvatelstvo obohacují.

Stejněvšak, příští rok to vyhrajou konzervy a pak už bude hej. Nebo ne?