pátek 30. července 2010

Když se vypnou kamery

Řítil jsem se nebezpečnou rychlostí po úzkých silnicích essexských, když jsem na vlnách seriózního rádia BBC4 vyslechl zprávu o tom, že v hrabství Oxfordshire budou vypínat většinu kamer, sloužících k měření rychlosti na silnicích. Radostí jsem málem vyjel ze silnice; že by se blýskalo na rozumnější časy?

Ne tak docela. Ministerstvo dopravy dá místním úřadům méně peněz na provoz tzv. prvků bezpečnosti na silnicích, a tak se některé rozhodly ukázat ministerstvu dva vztyčené prsty a přestat provozovat to, co jim nesype.

Princip je takový, že DopMini dává místním autoritám peníze na provoz vymáhání poslušnosti řidičů, autority přesunou peníze do konglomerátu organizací nazvaného Road Safety Partnership, který pak rozhoduje, jak peníze vhodně roztočit, aby to na silnicích bylo bezpečnější (nevím pro koho, pochybuju, že při tom nějak myslí na řidiče aut). Tohle sdružení provozuje taky sítě rychlostních kamer. Háček je v tom, že peníze, které se vyberou na pokutách, nejdou ani tomu sdružení, ani místním sockomilům, sorry, úřadům, nýbrž odcházejí do vládního měšce. A tady nastal kámen úrazu. Místní nebudou dostávat peníze na provoz sítě kamer a zákon je nastavený tak, že nemůžou výtěžkem z pokut sami kamery financovat. Vezměte si, že jedna jediná kamera kdesi v Nottinghamshire vyfotila v průběhu pěti let 76 000 řidičů a vydělala tak přes 4,5 milionu liber. Kdyby se kamery šikovněji rozmístily a možná trošku zvedly pokuty, to by se to úřadům financovalo, jen kdyby měly tu moc. Ještě že tomu tak není.

Na začátku tohoto týdne tedy Oxfordshirští prohlásili, že kamery vypnou neb si je nemůžou dovolit. Vypnou neznamená odstraní. Jak rozeznáte vypnutou kameru od zapnuté? Jedině podle účtenky na šedesát liber a obrázku Vašeho auta. Takže strašák v poli zůstane a chování řidičů se nejspíš moc nezmění.

Ostatně ve městě Swindon vypnuli kamery před rokem a s odstupem statistiky vypovídají, že nehodovost zůstala zhruba na stejné úrovni jako v kamerovém období.

Kamery by mohli nahradit policisté s mobilními radary, ale vzhledem k tomu, že v penězovodu do policejní kapsy se také objevily vážné trhliny, nečekal bych v tom velké změny. Policejní složky jsou příliš zaneprázdněné postáváním ve trojicích na ulici a diskuzemi s asociály než aby se mohly věnovat šikaně na silnicích. Taky dobře, svým způsobem.

Jezdím dost po Londýně a blízkém okolí a musím říct, že je to docela namáhavé, zejména kvůli omezování, které autority vymýšlejí. Přemíra dopravního značení, různá úchylná doporučení nad rámec značení, variabilní rychlostní limity, místy zbytečně nízké rychlostní limity, úseky měření... a v tom se pohybující zástupy plechovek na kolech, řízených pochybnými existencemi z dalekého Československa, kde se jezdí na špatné straně silnice.

Jakkoliv může být dobrá zpráva, že kamery zůstanou jenom jako pasívní strašáci (a že nejspíš nezůstane jenom u kamer, protože peníze prostě nejsou), vsadil bych se, že dámy a pánové z Road Safety Partnership a podobných khovnu spolků už vymyslí nějakou jinou, levnější buzeraci, za což si pak budou moct vyplatit nějaký hezký bonus. Před Vánocemi přijde vhod.



Databáze rychlostních kamer v UK:

http://www.speedcamerasuk.com/speed-camera-database.htm


A pár otázek a odpovědí ohledně kamer:

http://www.speedcamerasuk.com/speed-camera-faqs.htm

sobota 24. července 2010

M25 stojí

Dneska jsem si tak říkal, cestou autem po M25 ze St. Albans do Essexu, že v Londýně nastane stav dokonalé blaženosti v momentě, kdy se začátek kolony aut spojí s jejím koncem po celé délce dálnice, a tak vznikne obraz hada požírajícího vlastní ocas.

Na emdvacetpětce probíhají ve dne i v noci rozšiřovací práce, které s sebou nesou předlouhé zácpy aut. Nejvíce frustrující pak je, že když se šňůra stojících vozidel přetrhne a člověk se může konečně rozjet, jsou tam ty příšerné kamery, které měří průměrnou rychlost na úseku.

Včera jsem jel za dodávkou British Telecom, která měl na zadních dveřích samolepku: "Pro ochranu životního prostředí je rychlost tohoto auta limitována na 70 mil v hodině". Jaká blbost tohle je!? Vždyť sedmdesátka je nejvyšší povolená rychlost na britských dálnicích!

Informační cedule umístěné podél dálnice jsou pak kapitola sama pro sebe. Hlášky jako "Think bike, think biker", "Speed restricted to 40 mph for your safety" nebo "No phones for 1 mile" jsou jen třešničkou na vrcholu dortu upečeného velkobratrským chůvastátem. Pro ultraorgasmický prožitek si můžete v reklamním bloku rozhlasové stanice poslechnout varování zdejší milé vlády, že na malé děti čeká doma víc nástrah a nebezpečenství než ve filmu Sám doma. Díky, starejte se o své a za své!

pátek 9. července 2010

McDonald's - strava šampionů

Dočetl jsem se, že společnost McDonald´s si dala za cíl sehnat 70,000 dobrovolníků, kteří budou dřít pro blaho Olympijských her v Londýně v roce 2012 (rozuměj, přispívat k vyšším tržbám McD a dalších tzv. partnerů = sponzorů). Je docela paradoxní, že dobrovolníci budou pracovat de facto na rozkvětu soukromé společnosti, byť skrytě pod bohulibým pláštíkem s pěti kruhy. Ale i to je nic proti skutečnosti, že svátek vrcholového sportu má za sponzora firmu, která prodává jídlo neslučitelné se zdravou výživou (slušně řečeno). Ani na vteřinu si nemaluju, že na moderní olympiádě jde o sportovní výkon; vlastně tady chci vyjádřit nespokojenost s tím, jak se zdravý rozum dostal do ofsajdu.

Třeba se v blízké době dozvíme, že hranolky a cola jsou vlastně zdravé, záleží na úhlu pohledu. A nakonec, proč by McD nemohl dodávat vybrané produkty do britských škol? Ušetřil by dítkám cestu do nejbližší "restaurace". Při přecházení silnice hrozí riziko, že pirát silnic přejede nevinného školáka. Díky McSchool menu toto nebezpečí odpadne. Sláva McDonald´s! Díky, že chráníš životy našich dětí.

McD má podle mého názoru na svědomí hodně lidského trápení a že se Olympijský výbor nestydí brát od nich peníze, je pro mě jasným ukazatelem toho, jakým bahnem dnešní Olympijské hry jsou.



Odkaz na článek v Guardian:


http://www.guardian.co.uk/uk/feedarticle/9166083

čtvrtek 8. července 2010

úterý 6. července 2010

Tip pro cestovatele - London East End

Návštěvníci centra Londýna jsou neuvěřitelně šťastní, často aniž by o tom sami věděli. Nacházejí se jen kousek od části East End, kde srdce multikulturalistovo a multikulturalističtino musí vyskočit hlavou ven.

East End zahrnuje i místa jako Canary Wharf, já chci ale zaměřit svou pozornost na tu část East End, která patří k nejchudším oblastem v celé Velké Británii.

Stačí dojít k London Tower, vydat se po Mansell Street, na jejím konci ohnout doprava a člověk se prochází podél A11 - Whitechapel Road, která se pak promění v Mile End Road. Po obou stranách lemují cestu krámky a stánky s vcelku stereotypním zaměřením - rychlé jídlo (to zanmená, že proběhne rychle vzdálenost od úst do mísy), levná elektronika a jiné šunty, šminky a služby (převod peněz etc). Z hlavní cesty vybíhají menší ulice, a cestičky, ušlapané sandály či rovnou bosýma nohama obyvatel toho místa, prosyceného vůni prachu a pálivého koření. Ocitli jste se v Bangladéši - Bangladéšané jsou nejpočetnější komunitou v této oblasti Londýna - London Borough of Tower Hamlets. Obzvlášť malebný je ten kraj v pozdějších nočních hodinách. Procházka na nedaleký Bethnal Green může cestovatele obohatit kulturním poznáním víc než týdenní maratón dokumentárních filmů českých neziskovek. Důležité je osobní majetek odevzdávat s úsměvem a slovy díků.

Kdybych měl vzít známé na prohlídku Londýna, vzal bych je mimo jiné právě tam, neb to je velká a nedílná součást Londýna. Kupodivu v East End nevídám autobusy London Sightseeing Tours, i když si myslím, že by to byla vítaná turistická destinace. Ke všemu by to třeba i trochu pozvedlo úroveň těch Alláhem zapomenutých míst.

Jako to platí v řadě částí Londýna - stačí přejít přes cestu a jste v docela jiném světě. V East End se taky dají najít krásná a klidná místa, třeba v okolí tabákových doků ve Wapping.

z odposlechu: afro

Díky pořadu, který prezentuje Jamie Cullum na BBC Radio 2 se dostala k mým uším hudba harfistky Dorothy Ashby, dnes již nežilé. není to úplně špatné, taková harfa namočená v jazzu...

Dorothy Ashby - Soul Vibrations



Taky nám v rádiu Jamie pustil jihoafrického trumpetistu etc. Hugh Masekela a málem se mi splašilo auto. Na TyRouro je jedno veselé video:

Hugh Masekela

neděle 4. července 2010

Výsledky vyhledávání

Pár pozoruhodných výrazů, které lidi zadali do vyhledávače, a skrz výsledek se proklikli sem:


navod jak položit laminátovou podlahu i video

tabák do vodní dýmky v supermarketech


čtvrti v londýně kterým se vyhnout
(poznámka: tohle by stálo za to pokrýt)

co jinde než v anglii nenajdete
(poznámka: napište do komentářů tři věci, které Vás napadnou)

jih anglie stojí za

(poznámka: co tenhle člověk asi hledal?)

Jedna tenisová báseň

Nejsem fanda do tenisu, i když se občas s chutí pokouším dostat plácačkou míček přes síť. Soutěž ve Wimbledonu mě nechává chladným, včetně účasti českého borce ve finále. Vyslechl jsem ale na kterési z frekvencí anglického rádia BBC rozhovor s oficiálním básníkem tenisového turnaje ve Wimbledonu; jmenuje se Matt Harvey.

Asi podobně jako když mám náhodou možnost sledovat vynikající hru v tenise (pamatuju si například finálový zápas ve Wimbledonu v roce 2008, ve kterém se utkali Rafael Nadal a Roger Federer), dokáže mě upoutat až připoutat i přednes zajímavého veršovaného díla. Právě v tom pořadu BBC sám autor prezentoval vlastní dílo a zaujalo mě to natolik, že jsem to zpětně vyhledal na webu a teď se o to dělím s Vámi.

Řekl bych, že je to takřka mistrná hra se slovy, zvuky, dynamikou, tempem i atmosférou. Při poslechu jsem si připadaljako divák tenisového utkání. To nebylo zrovna vhodné - moc se spolu neslučuje hýbat hlavou ze strany na stranu a přitom řídit auto...

Zkuste si to přečíst nahlas, anebo si pusťte záznam přednesu Matta Harveye kliknutím na odkaz, který najdete pod textem básně. Hodí se vytáhnout hlasitost přehrávání co nejvýš, záznam je tichý, až snad intimní.




Matt Harvey
Thwok!


a game in the life


bounce bounce bounce bounce
thwackety wackety zingety ping
hittety backety pingety zang
wack, thwok, thwack, pok, ,
thwikety, thwekity, thwokity, thwakity
cover the court with alarming alacrity
smackety dink, smackety dink
boshety bashity crotchety crashety
up loops a lob with a teasing temerity
leaps in the air in defiance of gravity
puts it away with a savage severity
coupled with suavity
nice
15-love
(reaches for towel with a certain serenity)

bounce, bounce, bounce, bounce
thwack, thwok, plak, plok
come to the nettety
bit of a liberty
quickly regrettety
up goes a lobbity
hoppety skippety
awkwardly backwardly
slippety trippety
tumble & sprawl
audible gasps…
15-all
(opponent asks how is he?
courtesy, nice to see
getting up gingerly
brushity thighsity
all, if you’re asking me
bit big-girls-blousity)

bounce bounce bounce
whack, thwok, plik, plok
into the corner, then down the linety
chasety downity, whackety backety
all on the runnity, crossety courtety
dropety vollety – quality, quality…
… oh I say what impossible gettery
no, umpirical rulery – nottety uppity –
oooh – doesn’t look happety
back to the baseline
muttery muttery muttery muttery
30-15

bounce, bounce, bounce,
thwacketty OUT
bounce, bounce, bounce,
thwacketty BLEEP
2nd serve
bounce, bounce, bounce,
thwacketty – slappity
thwackety thumpity
dinkety-clinkety, gruntity-thumpity
clinkety
thump!
30-all
fistety pumpety, fistety pumpety COME ON!

quiet please
bounce, bounce, bounce,
thwacketty thwoketty
bashetty boshetty
clashety closhety
OUT!
what?
lookaty linety, lookaty line-judge
line judge nodity
wearily query
umpire upholdery, indicate inchery
insult to injury
give line-judge scrutiny
face full of mutiny,
40-30
back to the baseline
through gritted teethery
muttery mutiny mutiny muttery

bounce bounce bounce
thwak, thwok, thwak, plok
thwakety plik, thwoketty plak
to-ity fro-ity fro-ity to-ity
slowity quickety quickety slowity
turnety headety, headety turnity
leftety rightety leftety rightety
seems like we’ve been here a bloomin eternity
rightety leftety rightety leftety
topety spinnety, backhandy slicety
lookety watchety, scratchety bottity
fabulous forehand, backhandy slicety
furious forehand, savagely slicety
fearsome ferocity, vicious velocity
bilious backhand – blasted so blistery…
…half a mile out but that line judge is history
OOOWWWWWWWWT!

GAME
new balls please



Odkaz na zvukový záznam:

http://aeltc2010.wimbledon.org/en_GB/podcasts/wimblewords/thwok.mp3