Tady se pouštím na tenký led; nákupy nepatří mezi mé oblíbené kratochvíle, v podstatě nakupuji jen když něco potřebuji a jen zřídka si koupím věc pro radost. Přesto je zřejmé, že je tohle téma pro život zde zásadní: ať už proto, že lidé nakupovat musí nebo to chtějí, a několik rad a postřehů může někomu z Vás usnadnit život. Jasně, nákupy nejsou jaderná fyzika, pokud tedy zrovna po mně není požadována informace, kolik mám v pase nebo kolem krku - pak bych prosil radši tu fyziku.
Nakupování je významnou součástí zdejšího životního stylu, z hlediska nakupovací kultury vede Anglie nad ČR o několik koňských délek a není se čemu divit. Nemám ale za cíl provádět sociologický ani psychologický rozbor nakupujících a prodávajích zde v Anglii, ale trochu pomoct čtenáři zorientovat se v anglické nakupovací situaci.
Své si tu najde každý - ať jdete po nejnovějších módních trendech, starožitnostech, čínské tradiční medicíně, houpacích koních, maďarském salámu a řeckých sladkostech nebo vybavení do S/M mučírny.
Jít zde nakoupit neobnáší obvyklou porci naštvaných pohledů ze strany obsluhy, podezřívavé sledování a postávání za zády, abych náhodou nějaké tričko neodnesl v tašce, ani o prohlídkách zavazadel za pokladnou jsem tady zatím neslyšel. Opačná zkušenost než jakou mám z ČR. V obyčejných obchodech s potravinami, jako je například Tesco si pokladní si své frustrace nechávají pro sebe, první otázka bývá typicky jak se mám, druhá pak, jestli potřebuji pomoct se skládáním nákupu do tašky (někdy se ani neptají a skládají automaticky). Celý proces probíhá v klidu, i když mi trvá dlouho najít platební kartu nebo si sbalit nákup. Zmínil jsem Tesco; v některých jejich obchodech máte možnost se vůbec distancovat od pokladny řízené lidskou rukou a odbavit svůj nákup u samoobslužných pokladen, kde jednotlivé kousky přiložíte ke čtečce čárových kódů, na displeji sledujete, co jste právě odbavili a celkovou částku vašeho nákupu, na závěr si zvolíte platbu v hotovosti nebo kartou a s nákupem v ruce odkráčíte. Pro misantropy ideální způsob. Ale zpět k obsluze lidské. I v obchodech s oblečením panuje dobrá nálada; lidé se oblečením veselé přehrabují, tu a tam něco upadne na zem a nezvedne se to, ale obsluha nehuláká: "Pani, nechcete si zvednout tu halenku?!" Zákazník je osobou ctěnou a váženou, protože konkurence je tu převeliká. Nejradostnější je pak nakupovat v hračkářství, zejména v těch velkých (např. Hamleys nebo Toys r us). Děti si s hračkami mohou pohrát, nejen se dívat na krabice v regálech. Zvlášť v Hamleys, jejichž stěžejní obchod je na Regent Street v Londýně, mě uchvátil přístupem zaměstnanců, kteří dětem hračky předváděli, hráli si s nimi - v obchodě vládla hravá atmosféra. A opět, nestojí za vámi zřízenec pověřený dohledem nad potenciálními zločinci a nikdo se nezlobí, když si hodinu pohrajete a nenakoupíte.
Samozřejmostí jsou podrobné internetové stránky prodejců, kde si můžete prohlédnout nabídku zboží, zjistit, zda je skladem a buď objednat online nebo se do obchodu vydat. Vůbec online nakupování a možnosti platby jsou tady na vysoké úrovni. Platební kartou zaplatíte téměř všude a za všechno, nejste diskriminováni malým nákupem, platil jsem kartou i nákup za libru padesát. Možná mě někdo vyvede z omylu, ale zatím jsem se s tím nesetkal. Jinak za výběry z bankomatu se tady většinou neplatí (myslím, že s výjimkou "soukromých" bankomatů, tedy například nějakém instalovaném přímo ve večerce, a to jste vždy předem upozorněni, že se jedná o zpoplatněný výběr), takže nezabolí ani vybrat peníze několikrát denně, když na to přijde. Řada obchodů vydává klubové karty, na které sbíráte body a za body dostáváte slevové kupóny nebo jinou konkrétní odměnu. Nemluvě o obchodech se spotřebním zbožím, opravdu se vyplatí například Tesco Club card, na kterou střádáte body z každého nákupu (ale také třeba za to, že nákup skládáte do vlastní přinesené tašky a neberete si novou plastovou Tesco tašku), a jednou za čas vám domů přijde balíček kupónů se slevami na různé typy zboží (ovoce, zelenina, maso) a také kupón v hodnotě částky, která odráží vámi nasbírané body. Tím pak při dalším placení můžete získat sympatickou slevu a opravdu jste do toho nemuseli investovat víc než věrnost Tescu. Není to reklama, je to jen příklad. Osobně jsem přestal větší nákupy dělat v Tescu a chodím tam jen pokud potřebuji pár kousků a mám Tesco spíš při cestě. Slevové kupóny oželím :) Když jsem načal slevy, obchodníci zde podporují co největší utrácení (překvapivě), takže u spousty zboží (potravin, oblečení, CD...) najdete cedulky 'Buy one get one free', kdy zaplatíte za jeden kus a můžete si vzít druhý stejný (nebo podobný, např. jinou příchuť čokolády Lindt) k tomu zdarma (jakoby) nebo u zboží, které stojí £2.48, bude štítek '2 for £3', tedy nákupem dvou stejných produktů (v tomto případě můžete vzít jinou příchuť jogurtů stejné produktové řady) pár peněz ušetříte. Motivace jako hrom. Dnes jsem takto "ušetřil" na nákupu plzeňského piva - čtyři lahve za čtyři libry, osm lahví za sedm. Tak Británie bojuje proti alkoholismu.
Přidávám odkaz na stránku, kde se objevují zajímavé nákupní nabídky z různých obchodů v Anglii: http://hotukdeals.com
Akcí samou o sobě jsou pak slevy, které probíhají po Novém roce a v létě a které si dovedete nejspíš sami představit. Zboží slevněné o desítky procent, nákupní horečka vrcholí, v obchodech se tlačíte zástupy lidí a máte-li štěstí, uděláte opravdu pozoruhodný nákup za pár liber. Jen pro otrlé povahy.
Tímto seriál o nakupování nekončí; v příštím článku přiblížím současné ceny a některé obchody.
Související články:
http://vacheque.blogspot.com/2010/01/nakupovani-v-anglii-cast-2.html
.
Žádné komentáře:
Okomentovat