úterý 21. května 2013

Telefonní přípojka - jiná zemĕ, stejná story

Když jsme se loni na počátku léta dozvĕdĕli, že se budeme stĕhovat do vlastního domu, začali jsme v předstihu zjišťovat a domlouvat, jak to bude s dodávkami vod, elektřin a taky telekomunikací. 

Vzhledem k tomu, že dům, který jsme koupili, byl v té době v naprosto běžném užívání, nečekali jsme větší problémy; šlo většinou jen o převedení zákaznického účtu na nás. Taky to v drtivé většině případů problém nebyl.

Už z dob raně anglických je každé naše stěhování provázeno hodinami strávenými v milé společnosti pomocníků z takzvané zákaznické podpory telekomu, ať už se jmenuje jakkoli (v Anglii BT, původně státní monopol, ve Švédsku Bredbandsbolaget vlastněný Telenorem, což je zase původně monopol norského původu). 

Ani tentokrát jsme nenechali nic náhodě a hooodně dlouho dopředu jsme se s telekomem domluvili; dokonce jsme zaplatili na rok dopředu, protože jsme žili ve Švédsku tehdy příliš krátce než aby věřili naší platební morálce. Zkrátka, domluva zněla, že v den nastěhování do nové klícky bude telefon volat na všechny strany a do počítače potečou gigabajty oblíbených pořadů. Tomu jsme taky věřili, tady v té úžasné zemi plné moudrých a vzdělaných lidí, kteří používají mozek k přemýšlení, by to ani nemohlo být jinak. No, bylo. V den D vody tekly, elektřiny svítily, ale gigabajty nepřišly. 

Jak to, ptali jsme se? Vždyť přece předchozí majitelé nám řekli, že mají přípojku od telekomu a mělo jít jenom o změnu jména na adrese přípojky. Telekom nám taky od začátku tvrdil, že nebude problém s přípojkou. Jsme ve správné zemi nebo jsme jen usnuli a probudíme se těsně před podpisem kupní smlouvy na dům v Bishops Stortford?

Už vím, nejlépe uděláme, když se spojíme se zákaznickou podporou, určitě jde o drobnou nesrovnalost, která bude během pár hodin vyřešena! Nemusíme jim volat, díky firemnímu mobilnímu připojení to s nimi proberu v rychlosti na chatu, ani nemusím umět švédsky. Jupí táto, tohle je úplně jiná zkušenost! Kam se hrabe anglický telekom!

O měsíc později.

Sedím u počítače na chatu se zákaznickou podporou. Vztekle přemýšlím, jak dosáhnout toho, aby nám doma fungovala přípojka. Pravda, počítač je do sítě připojený přes mobilní připojení dodané telekomem, bez nároku na jakékoli poplatky, dokud nebude slíbený broadband přes kabel.

Ukázalo se, že původní majitelé měli sice přípojku od telekomu, ale přes ni posílala gigabajty nějaká jiná firma, takže tenhle vztah bylo třeba zrušit a to nikdo nezařídil. Po měsíci se tohle sice narovnalo, ale měli jsme technickou závadu na přípojce, takže ačkoli telefon volal na všechny strany, slečené svlečny byly stále v nedohlednu. Dohromady jsme na zprovoznění přípojky k internetu čekali asi pět nebo šest týdnů, vypadá to na nový rekord.

Takže i tentokrát to bylo několik hodin strávených v milé společnosti zákaznické podpory. Začínám se na to dívat jako na nezbytnou součást stěhovacího procesu. Doufám, že na dlouho poslední.