úterý 16. listopadu 2010

Autem v Anglii, část 4. - řídím v Anglii a v Londýně zvlášť



Moje práce zahrnuje velkou dávku cestování autem; průměrně najezdím nějakých 2,500 mil za měsíc, z toho tak sedmdesát procent udělám po Londýně a jeho předměstích. Soukromým autem už toho zdaleka tolik nenajezdím, naštěstí. Před pár týdny jsem dokonce obdržel anglický řidičák, aniž jsem to moc plánoval. Měl jsem za to, že můj starý dobrý český průkaz stačí; špatně jsem si vyložil termín residency a kupodivu mi můj omyl nevyvrátila ani paní z DVLA (Driver and Vehicle Licensing Agency).

Tak jsem vesele jezdil s českým řidičákem, až dokud mi jeden zde žijící ostravský metalista nevysvětlil, že se pletu (ty si asi uplny kokot nebo co...). Nebo co, zabrousil jsem znovu na stránky DVLA, kde se říká, že po třech letech, co tady žiju jako rezident (a to já zas žiju), musím svůj EU řidičák vyměnit za ten jediný správný, anglický. Došel jsem k závěru, že když na všech formulářích prohlašuju, že jsem zde rezident, nejspíš se to bude vztahovat i na tento případ, a zažádal jsem o výměnu řidičského průkazu. Je to otázka vyplnění formuláře, zaplacení padesáti liber a odeslání starého řidičáku a průkazu totožnosti (občanka, pas) na DVLA. Za něco jako deset dní mi přišel anglický řidičák s counterpart (list papíru, kam se zapisují prohřešky), a o týden později i občanka. Starý řidičák si nechali, stejně jako padesát liber. Vlastně by mě zajímalo, jestli můžu vyměnit anglický průkaz zpátky za ten český...

update 13. 12. > v komentářích dole mě pozorný čtenář vyvádí z omylu. Definice na stránkách DVLA říká, že řídit s řidičákem ze země EU lze do věku 70 let nebo po dobu tří let poté, co se stanete residentem, podle toho, co je delší doba. Takže jsem mohl výměnu průkazů ještě o pár dekád odložit, ale nelituju toho; řidičák tady slouží jako průkaz totožnosti (vedle pasu) a podle mojí zkušenosti český řidičák tady nebudí v lidech velkou důvěru.

Kdybych si mohl vybrat, jednoznačně bych opustil londýnské silnice a proháněl bych tu plechovou rakev, které můj zaměstnavatel říká auto, po venkovských silničkách a polních cestách. Moje služební auto je 4x4 s velkými koly a vysokým podvozkem, takže si s ním užiju hlavně na hrbolech, hroudách a nerovném terénu vůbec. Samozřejmě se s ním dá i po asfaltu, ale do londýnského provozu (a hlavně parkování) to není ideál. Ačkoliv, je to dobré, když člověk potřebuje přejet přes obrubník nebo podobné kousky... Naštěstí tu nestvůru nemusím krmit, žere jako puberťák.

Tu a tam se zadaří a Londýnu se na celý den vyhnu; je to pak klidnější ježdění, mimo metropoli jsou řidiči vesměs umírnění, tolik se nespěchá a není kolem přebytek vjemů, které by odvracely pozornost od situace kolem auta (jako třeba dopravní značky).

Zvlášť kapitolou jsou dálnice, v UK mají označení M jako Motorways. Ty žijí tak nějak svým životem, odvislým dost od toho, jak moc se na nich pracuje. Třeba ten londýnský okruh (M25) je v současnosti na několika místech opravován/rozšiřován a některým jeho úsekům je během dne lepší se vyhnout, i když nad naší bezpečností dlí rychlostní kamery (spíš právě proto). Celkově bych o zdejších dálnicích řekl, že jsou dobře sjízdné. Povrch v ucházejícím stavu, nouzové telefony k dispozici, rozumně rozmístěná odpočívadla a čerpací stanice (zde zvané Services - často tam najdete restauraci, obchody, ubytování atd.). Jako výrazné pozitivum bych uvedl, že kolem dálnic nejsou rozeseté billboardy a podobné hovadiny. V Anglii často narazíte na barevné auto s majáky, které se tváří skoro jako kdyby to byli policajti, ale mají na dveřích nápis Traffic Officer. Jde o zaměstnance Highways Agency (organizace, která spravuje významné silniční a dálniční tahy v Anglii) a jejich úkolem je zajišťovat bezpečnost a plynulost provozu, asistovat při nehodách a tak podobně. Nemají žádné pravomoce měřit rychlost nebo pokutovat za přestupky, ale mají jakýsi úřední status, takže když neposlechnete jejich nařízení, může Vás to stát až tisíc liber, sebraný řidičák a třeba i život!
Na dálnicích se má jezdit maximálně sedmdesát mil v hodině a můj dojem je, že se to tady celkem dodržuje. Velmi zřídka se tady setkávám s tím, že by někdo z těch rychlejších blikal, troubil nebo se lepil na zadek auta před ním.

Ohleduplnost a rozvážnost pozoruji i při cestování po cestách mimo Londýn, ale jakmile se dostanu do města, mám pocit, že zejména ta rozvážnost šla spát. Nejspíš je to dané tím, že přes den, kdy se v Londýně vyskytuji, se po městě prohánějí především pracující, kteří potřebují být na místě včas. Doplněno skutečností multikulti prostředí, kde se scházejí řidiči s různými návyky, podle toho, odkud pocházejí. Je to slušný chaos, ale řidiči jsou poměrně ohleduplní. Když na to přijde, přibrzdí a pustí auto před sebe; samozřejmost je pak poděkovat, zvednutím ruky, zablikáním výstražnými světly... Zkrátka bych řekl, že projevují slušnou dávku ohleduplnosti a trpělivosti. Příliš tolerance nečekejte od taxikářů, hlavně těch v "black cabs", zato řidiči autobusů mi přijdou docela pozorní.

Důležité je vědět, kam jedete, všem to usnadní život. Zní to pitomě, zvlášť v dnešní době satelitních navigací, ale zejména v centru Londýna se mi stává, že se můj low-end TomTom ztratí a vidí mé auto na jiné ulici, načež začne přepočítávat, a pak se zase najde a přepočítává znovu, protože mezitím popojedu. Nemůžu se na něj 100% spolehnout, ale bez něj bych byl dočista v pr... otisměru.

Doprava v Lonýně se liší v závislosti na části města a hlavně v tom, co se tam pohybuje po ulicích. Na silnicích i mimo ně. Když vezmu centrovaté centrum, kolem Trafalgar Square, Piccadilly, Strand, jezdí tam hodně aut, pohybují se v tom chodci, velké množství turistů, ale to mi nepřijde tak chaotické, za volantem sedí ve velké míře lidi, které řízení živí, lidi se docela drží pravidel a tak nějak se vezou s davem. Větší pozor si musím dávat tam, kde se pohybují spíš domorodci ; místa jako Peckham, Poplar, Bethnal Green, Plaistow, Dalston, Dagenham, Southwark - tam jeden neví, kdy se občan rozhodne vlézt do silnice, aby navštívil bratrance, co dělá naproti v obchodě s věcmi za libru. V autech sedí zhusta maminy s dětmi a jiná sběř. Navíc jde o místa obydlená početnými komunitami přistěhovalců; odhaduju, že si mnozí z nich přivezli z rodných zemí nějaké řidičské návyky, které pak našroubují na anglický Highway Code. Bývá to někdy k vzteku. Podle mě ale auta nejsou takový problém; zaprvé si člověk může držet větší odstup a nenechat se nachytat náhlým zabržděním, zadruhé srážkou odnesou nejspíš jenom plechy. Horší je to s chodci, kteří si nelámou hlavu s tím, co se děje kolem a je na Vás, abyste to domysleli.

Dalším jevem jsou cyklisté a motorkáři. Jak to chodí asi všude, drží se jednoho pravidla - kam se vejdu, tam jedu. Protože jsou snáze sestřelitelní, je na řidičích aut, aby byli ve střehu a před každým manévrem si dobře zkontrolovali okolí, jestli se zrovna kolem netlačí nějaký poslíček na skútru. Cyklisté mají své stezky, ale ty se často svedou po kraji silnice, kde se tu a tam najde zaparkované auto, takže je cyklista nucen vjet do provozu a bývá to dost těsné. Třeba v Hackney je kolo populární dopravní prostředek a potkáte se tam rovnou se skupinkami cyklistů, vzájemně se přejíždějícími a všelijak odbočujícími. Jinde v Londýně jsem se s takovým množstvím cyklistů nepotkal, i když co uvedli do provozu systém Barclays Cicle Hire (po městě rozmístěné stanice, kde si ze stojanu vytáhnete kolo a na jiné stanici ho do stojanu zase zarazíte), množství cyklistů se o poznání zvedlo.

Všechno, co jsem zatím uvedl, jsou dopravní úkazy typické pro evropská velkoměsta, která jsem poznal. Čím je ale Londýn výjimečný, a proto také nerad po Londýně jezdím, je šílené množství dopravního značení a přidružených informací pro řidiče. Nejsou to jenom běžné značky jako dej přednost v jízdě, jednosměrka a podobně, kterých je už tak dost, ale k tomu přichází smršť značek specifických pro určitý úsek. Přečtete si značku, že levý pruh je vyhrazený pro autobusy, taxíky a motorky, ale jen v pondělí až pátek od 7-10 a od 16-19 hodin, takže se rychle rozhodujete, jestli se nacházíte v časoprostoru vhodném pro vjetí do levého pruhu nebo ne. Vzápětí se silnice stáčí doleva a v té zatáčce se budou dva souběžné pruhy spojovat, na což Vás taky upozorní značka. Do toho značka kvůli rychlosti, upozornění na stavební práce, které v místě budou probíhat ve čtvrtek příští rok, další značka, že jste v blízkosti školy, varování, že zleva se bude připojovat další pruh, a protože směřujeme k co nejvyšší míře bezpečnosti na silnicích, radnice zakoupila (ne v obchodě, kde je všechno za libru) světelnou tabuli, kde si můžete přečíst, že nejsou hlášené žádné dopravní incidenty. Do toho si hlídáte jestli nejedete pár mil přes limit, protože se nacházíte v úseku, kde se měří. Sražené cyklisty a motorkáře po čase přestanete počítat, důležité je číst značky, aby bylo bezpečno pro všechny.

Dostat v Londýně pokutu není žádné umění.

Když se Vám nepodaří dopustit se dopravního přestupku tím, že si nestačíte spočítat jestli je zrovna vhodný čas pro přejetí do vyhrazeného pruhu, máte dobrou šanci spravit si náladu špatným zaparkováním. Přes den toho v Londýně zdarma moc nenaparkuteje, rozhodně ne v centru a okolí. Něco jiného jsou okrajové čtvrti a i tam najdete přes den neplacená místa spíš v menších bočních ulicích, rozhodně ne na High Street. Po nějaké šesté sedmé večer se spousta restrikcí uvolní a můžete zaparkovat bez poplatku, když najdete místo; stejně tak i o víkendu. Ve dne jste ale odkázáni na možnosti placeného parkování, když najdete místo... Než zaparkujete, dobře se rozhlédněte okolo po značkách, které Vám řeknou, jaké jsou podmínky; někdy je nejbližší značka třeba deset metrů daleko. Často narazíte na značku Residents permit only, to znamená, že když tam nebydlíte, nesmíte tam parkovat. Business permit only je podobná věc. Někdy jsou tyhle podmínky kombinované s parkovacími hodinami, takže i když tam nebydlíte nebo nepracujete, můžete si koupit lístek a pár hodin tam postát. Bývá to limitované, zhusta na dvě nebo čtyři hodiny s tím, že se hodinu po odjezdu nesmíte vrátit. Nad dodržováním podmínek parkování dohlížejí strážníci (traffic wardens), což nejsou policajti ale panáci v uniformách, kteří obcházejí nebo objíždějí své okrsky a hledají hříšníky. Musí pořizovat fotografickou dokumentaci, takže když jim ujedete dřív než Vaše auto vyfotí, jak stojí tam kde nemá, nedostanou Vás. Když se stane, že najdete za stěračem obálku s pokutou, platí většinou, že při zaplacení pokuty do dvou týdnů dostanete padesát procent slevu.

Parkovat se dá v garážích (například firmy NCP, která jich má po Londýně docela dost). Není to levné, ale když jste tam na celý den, je to docela dobrá varianta, vzhledem k tomu, že na hodinách máte limit.

V někerých částech Londýna můžete za parkování platit telefonem (zavoláte jim číslo platební karty, registrační značku auta, lokalitu kde parkujete, jak dlouho chcete parkovat a hotovo). Tohle rád využívám, protože s tím, jak často po Londýně parkuju, ocitám se často na dně s drobnými. Možnost placení telefonem je uvedená na ceduli u parkovacích stání.

V centrálním Londýně platí tzv. Congestion charge - něco jako mýtné. V současnosti je to osm liber za osobní auto za den, ale od 4. ledna se zvedá na deset liber za den. Platí to od pondělí do pátku, 7:00 - 18:00 a dodržování hlídají automatické kamery, jak jinak. Na téhle stránce najdete podrobnosti včetně mapy.

Šťastnou cestu a po zaparkování si sklopte boční zrcátka.


Související články:

http://vacheque.blogspot.com/2010/01/autem-v-anglii-cast-1.html
http://vacheque.blogspot.com/2010/01/autem-v-anglii-cast-2.html
http://vacheque.blogspot.com/2010/01/autem-v-anglii-cast-3.html
http://vacheque.blogspot.com/2010/01/koupe-pojisteni-auta-v-anglii.html

.

2 komentáře:

  1. no na tech strankach o vymene ridicaku z EU se pise:
    until aged 70 or for three years after becoming resident, whichever is the longer period

    dulezita je ta veticka "whichever is the longer period" a protoze predpokladam ze ti jeste 70 nebylo, tak jsi na vymenu ridicaku mel jeste nekolik desitek let.

    OdpovědětVymazat
  2. mas pravdu a vzpominam si, ze jsem proto driv odmital vymenu ridicaku. musel jsem byt nasrot, kdyz jsem se tim zabyval nedavno znovu a rozhodl jsem se, ze musim vymenit.

    OdpovědětVymazat