středa 10. listopadu 2010

Benefity na splátky

Britská vláda přišla s nápadem, který se mi nesmírně zamlouvá; je to jako by se mi měl splnit dávný sen. Ve zkratce: lidi, kteří dlouhodobě pobírají podporu v nezaměstnanosti si své dávky mají odpracovat ve prospěch společnosti, která jim sype. Kdo odmítne, nedočká se nějakou dobu finanční pomoci v nezaměstnanosti. Nejde o nabídku kvalifikované práce, ale o manuální činnosti, které mohou zahrnovat úklid odpadků, údržbu zeleně; umím si představit třeba i pomoc lidem starým a nemocným a tak dále.

Jako každá radikální myšlenka, i tato dělí veřejnost na dva názorvé proudy.

Jedni, jako třeba já, to vítají, protože víme, že tam venku jsou spousty lidí, kteří můžou dělat, ale buďto hledají ideální práci, která v současnosti není k dostání, nebo se jim dělat nechce. Jsou samozřejmě i lidé, kteří z nějakých důvodů pracovat nemůžou, ale mluvíme o menšině. Když můžou vězni lepit pytlíky, najde se pro většinu nějaká prospěšná práce, která se dá vykonávat i s nějakým tím handicapem (třeba bolavá záda nebo revma).

Druhý tábor je proti návrhu právě proto, že by tahle pracovní povinnost znevýhodnila ty nemohoucí (s bolavými zády a revmatismem) a uvrhla je do jámy stresu, když už tak jsou dost pod tlakem, že si nemůžou najít práci. Tuhle argumentaci moc nechápu - podle mě je lepší nějakou práci dělat, byť i pod úroveň dosažené kvalifikace. Za prvé se tím vytvářejí návyky, které pracující člověk potřebuje (pracovní doba, dodržování termínů, dosahování výkonů), za druhé má pracující člověk pocit, že vykonal něco, co má cenu a je užitečné. Myslím si, že v případě dlouhodobě nezaměstaných se získáním jakéhokoli zaměstnání zvyšuje šance dalšího uplatnění na trhu práce.

Problém nezaměstnanosti je obtížně řešitelný právě proto, že se jednotlivé případy tolik liší a není v silách státní moci jít u každého do hloubky natolik, aby bylo jasné, jaká je situace/motivace dotyčného.

Když ale vidím, kolik je v této zemi přistěhovalců, vykonávajících práce, o které Angličané nemají zájem, jsem plný nadějí, že spoustě dlouhodobě nezaměstaných lze najít uplatnění, které odpovídá jejich stavu a schopnostem.

Problém není jenom v tom, že lidé nemají práci, kterou si představují nebo ke které jsou ochotni se snížit. Na podpory v nezaměstnanosti se vydávají peníze, které mizí jako v černé díře (když si odmyslíme jejich část, která se vrátí v podobě daní z tabáku a alkoholu). Za tyto peníze dostává společnost jediné - klid od nezaměstnaných. Navíc ale musí stát vydat další částky právě na provedení prací, které by mohli vesele vykonávat ti, kdo sedí doma (pokud zrovna nedělají někde načerno).

Budu držet palečky, aby tohle vyšlo. Tahle ultrasociální samoneufinancovatelná společnost nemůže vydržet dlouho.



Odkaz na článek na BBC News:

http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-11704765


.

1 komentář:

  1. jé, to je super... to by měli zavýst v čechách taky...

    OdpovědětVymazat