Z odposlechu: Mark Ronson & The Business Intl: Bike song

Video nestojí za psí štěk, ale muzika je to veselá, skotačivá:

Mark Ronson & The Business International: The Bike song



a oficiální video, kde jsou všichni veselí a skotačiví:

M.R. & T.B.I.: T.B.S.


Dneska večer mají koncert v Hackney Empire. Už to nestihnete.

...
...
...

Anglická charita

Britové jsou zaznamenáníhodně angažovaní lidé. Fascinuje mě přístup místních k dobročinnosti a jejich zájem o svět, ve kterém se pohybují. Důkazy vidím každý den v různých formách.

Našel jsem informaci, že v UK je 13.2 milionu lidí, kteří se dobrovolnicky angažují v charitě. 608,000 obyvatel je pak placenými zaměstnanci charitativních organizací. To je ohromné množství, říkám si, kde se v lidech bere ta solidarita?

Není to jenom solidarita, áno, charitativní činnost není zaměřená pouze na lidi, kteří potřebují podporu. Z původních tří kategorií dobročinné činnosti, které byly popsány v roce 1601 (podpora v chudobě, podpora vzdělání a podpora náboženství), jsme dnes u dlouhého seznamu, formulovaného v Charity Act 2006:

• předcházení chudobě a pomoc v chudobě
• podpora vzdělání
• podpora náboženství
• podpora zdraví a záchrana životů
• podpora občanství a rozvoj komunity
• podpora umění, kultury, dědictví (jakože odkaz předků) a vědy
• podpora amatérského sportu
• podpora lidských práv a řešení sporů nebo podpora náboženského a rasového soužití, podpora rovnosti a různorodosti (diversity)
• pomoc těm, kteří jsou v nouzi z důvodu mládí, stáří, nemoci, handicapu, finančního strádání nebo jsou jinak znevýhodnění
• podpora péče o zvířata
• podpora výkonnosti vojska, policie, hasičů a záchranných služeb
• jiné účely v současné době uznávány jako dobročinné a všechny nové dobročinné účely, které jsou podobné jinému dobročinnému účelu (uf!)

A ještě jedno číslo k dobru: podle zprávy NCVO (National Council for Voluntary Organisations) z února 2009, je v UK 170,905 charitativních organizací.

Sto sedmdesát tisíc!

Tak čím to, že jsou Britové ochotní dělat tolik pro svou zemi (o jiných krajích nemluvě)? Odpověď neznám, ale možná to má co dělat se školní výchovou, kdy se už malí Britečkové a drobounké (sic!) Britečky učí o sobě samých a o tom velkém místě zvaném svět, ve kterém i oni mají svou roli. Možná taky zdejší školství přeceňuji a je to víc o tom, že působení (tlak) charitativních organizací je silné, všudypřítomné, a tak si člověk časem přisvojí nějakou oblast dobročinnosti, ve které se svým způsobem angažuje, protože to tak prostě má správně být.

Myslím, že nepřeháním, když jsem napsal, že známky nějaké té charity jsou všudypřítomné. Jen tak, na co si teď vzpomenu:

- domů nám charity posílají letáky, dopisy i plastové pytle na oblečení či hračky pro potřebné

- v obchodech jsou kasičky na drobné pro nějakou tu charitativní organizaci

- dobrovolníci oslovující veřejnost na ulicích, ale už jsme je měli i u domovních dveří

- automaty na bonbóny, výtěžek jde na dobrý účel

- organizované a komentované procházky přírodou s občerstvením (čaj, sušenka); účastníci přispějí například na udržení toho krásného kusu přírody

- skautské oddíly jsou dost aktivní - balení nákupu u pokladen v supermarketu mě teď napadlo jako nepříliš vynalézavý příklad, ale dělají toho víc

- akce sportovní a umělecké, které přinesou dobročinné organizaci výtěžek ze vstupného nebo z příspěvků diváků

- charity provozující obchody jako Oxfam, British Heart Foundation atd.

- děti přinesou do školy nějakou sladkost (dortík, koláč), kterou si jiné děti za drobný peníz kupují; výtěžek jde charitě

Je to jenom krátký výčet, ale ilustruje myšlenku, že bez dobročinnosti lidí by se nepodařilo cosi změnit k lepšímu. Osobně jsem příznivcem angažování se v záležitostech, které se týkají mého bezprostředního okolí, a hladové děti v Africe mou peněženku nechávají v klidu, ale stejným dechem musím přiznat, že i tady doma jsem angažovaný naprosto minimálně. Koneckonců mám pocit, že dělám pro veřejné blaho nemálo tím, že každý měsíc odvádím nezanedbatelnou část svého příjmu státu, maskované to charitativní organizaci.

Britové své charity znají, vědí na jaký účel chtějí přispět a zajímají se, komu přispívají. Jsou pobouřeni, když zjistí, že se jejich dobročinnost stala terčem podvodu. Docela se divím, že tolerují své vládě takové rozhazování jejich peněz každému, kdo si umí říct.

Britská vláda, jako většina vlád na tomto světě, má své prsty (rozuměj naše peníze) ve všem, co se ve státě děje. Bohužel to vypadá, že vládní prioritou se stalo rozdávání peněz přímo těm, kdo si je neumí/nechtějí/nemůžou vydělat vlastní cestou. V tom vidím chybu; podle mého názoru by měla dobročinnost zůstat v rukou lidí - jestli chtějí chudáka podarovat, nechť tak dobrovolně učiní.

Aby té drzosti nebylo málo, ještě nám ministr pro občanskou společnost radí, abychom dávali 1% ze svých příjmů charitám. Že prý se snaží vést tuto zemi k větší štědrosti a pomoct dobročinným organizacím překonat škrty v období "krize". Ony totiž charity nejsou závislé jen na příspěvcích od dobrovolníků, ale část jejich příjmů může tvořit i příjem ze státního měšce - ať už jsou to granty nebo si stát od charity kupuje nějakou službu. Ve výsledku to stejně zacvakáme my, kteří bychom té charitě jinak nedali; není to trošku paradoxní? Znovu se mi připomnělo číslo stosedmdesát tisíc.

Tady je odkaz na článek, ve kterém nám pan ministr udílí knížecí rady (opět za naše peníze, pacholek):

http://www.guardian.co.uk/society/2010/jul/05/government-urges-charity-giving

Kdyby mi vláda tolik nebrala, aby mohla rozdat tzv. potřebným, zbylo by mi dost peněz, které bych mohl rozdat těm, kteří je pořebují.

Třeba jako starý lord Sainsbury, který daroval 25 miliónů Britskému muzeu:

http://www.guardian.co.uk/culture/2010/sep/12/lord-sainsbury-donation-british-museum



Související články:

http://vacheque.blogspot.com/2010/09/jedna-prakticka-k-charitativni.html


.

Libo oběd na účet lidí z EU?

Asi před týdnem jsem se z rádia dozvěděl o slovní přestřelce mezi francouzským prezidentem a evropskou komisařkou pro právo a práva, kterou dotyčná dáma vyvolala svým výrokem o Francii, cikány pryč deportující. Nemám potřebu to téma rozpitvávat, ale dneska jsem se dostal k článku, který mě hodně pobavil. Je to okomentovaný rozhovor vůdců u(h)nije a myslím, že by to byl výborný námět na komedii. Zejména výkon Berlusconiho stojí za to, přečíst si rozhovor do konce.

Sláva stařičkému mocnáři, sláva EU!


zde článek:

http://blogs.euobserver.com/persson/2010/09/21/a-lunch-as-bitter-as-bile/

...
...
...

Z monitoru: Borec leze na věž

Z tohohle jde mráz po zádech. Free climb (lezení bez jištění) na vrchol věže vysoké 590 metrů.

Zvlášť posledních 30 vteřin mi bere dech, a to je "jenom" výlez nahoru....


http://www.youtube.com/watch?v=lLpGHLOow1s

Co dobrého vaří dětem ve zdejší škole?

Naše starší dcera začala před dvěma týdny chodit do školy, do reception class. Než načerpám víc informací o výuce (jestli se tomu tak dá říkat), dám k lepšímu aspoň jídelní lístek zdejší školy, který nám byl předložen. Cena jednoho oběda je £1.85, což považuji za dost nízkou částku, přičemž škola uvádí, že se jedná o kvalitní a nutričně vyváženou stravu. Tak se podívejme, co by naše dětičky týden papaly:

Monday:
Spaghetti Bolognaise served with garlic bread
or
Vegetarian Bolognaise served with garlic bread
Salad Bar
Homemade scones with strawbery jam

Tuesday:
Cod & Salmon fishcakes
or
Cheese Flan
Oven baked jacket wedges
Crunchy coleslaw
Salad Bar
Fresh fruit platter

Wednesday:
Roast turkey & Yorkshire pudding served with gravy
or
Vegetable grill
Roast potatoes
Fresh broccoli
Fresh coliflower
Fruit jelly

Thursday:
Chicken curry with wrap
or
Vegetarian pasta served with garlic bread
Sweetcorn
Homemade carrot cake

Friday:
Cheese & Tomato pizza
Baked beans
Chips
Ice cream


- available every day: mixed fresh salad, grated carrots, chopped cucumber, homemade creamy coleslaw with light mayonnaise, fresh chopped fruit yoghurt, water & sliced bread - white or wholemeal
- all deserts are homemade
- fish is naturally sourced
- sausages, burgers, baked beans and bread are 'healthy choice', reduced in salt and sugar

----------------------------------------------------------

Dostali jsme jídelníček na následující čtyři týdny; většina jídel se zopakuje v každém týdnu, ale jsou tam i další stálice britské gastronomie, třeba Jacket potato, nějaké ty sausages nebo Lamb kebab.

Není to nabídka nepodobná těm v restauracích Wetherspoon, a tím myslím menu pro dospělé. Nezkoumal jsem nutriční hodnoty představených jídel, na první pohled to na mě působí dojmem, že celkově je nabídka docela vyvážená, za předpokladu, že se děti pouze nenaládují pizzou a nad čerstvým květákem neohrnou nos, a tak podobně.

Oceňuji snahu nabídnout jídelníček, který nabízí každodenní výběr z jídel masitých i bezmasých, ovoce i zeleninu a něco sladkého na konec. Pro řadu zdejších rodin tohle bude požehnání. Přesto si myslím, že vyvážená domácí strava z maminčiny vařečky je pro naší dcerušku vhodnější.

Z monitoru: Krejzy Indijen vidijou

Tak tohle si nemůžu nechat pro sebe. Prvotřídní videoklip korunovaný jedinečným překladem do angličtiny:

http://www.youtube.com/watch?v=ZA1NoOOoaNw

Z monitoru: scena z rodinneho zivota

Jak to zname my, rodicove...

http://www.youtube.com/watch?v=EOfy5LDpEHo